Reprezentace do 23 let absolvovala o uplynulém víkendu Slovak Challenge. V Bratislavě si připsala triumfy nad Švýcarskem a Lotyšskem, na závěr ale padla s Finy. I tak ale hodnotí trenér Jan Pazdera další zápasovou zkušenost v pozitivním duchu.
Honzo, máte za sebou svou druhou herní akci. Jaké bude její hodnocení?
Převládá spokojenost. Celkově jsme byli po loňské zkušenosti lépe připraveni. Výsledek proti Švýcarsku byl lepší než výkon a díky rozdílu v efektivitě vyznívá pro soupeře moc krutě. Neměli jsme dobrý vstup do utkání a díky výkonu Karla Hodíka jsme vytěžili z první třetiny maximum. Jsem spokojen s reakcí týmu v druhé části, kdy jsme měli převahu a zužitkovali ji i výsledkově. V třetí třetině jsme zápas kontrolovaně dovedli do vítězného konce. V druhém zápase s Lotyši jsme byli herně od začátku lepší než v předchozím utkání, ale nedařilo se nám tolik střelecky. O to více oceňuji klid týmu a důvěru v náš herní plán, který nakonec přinesl ovoce.
Porazili jste dokonce tým, který je v přípravě na mistrovství světa. Co to podle vás svědčí o přípravě hráčů v kategorii U23?
Primárně to svědčí o tom, jak seriózně kluci k reprezentaci v U23 přistupují. Zároveň to ukazuje kvalitu našich hráčů a to, že máme do budoucna zajímavý materiál. Lotyši proti nám hráli s druhým brankářem, ale jinak postavili nejlepší sestavu, se kterou mohli na Slovan Challenge nastoupit. Byli dobře připraveni, první den porazili Finy. Věděli jsme, že nás čeká fyzicky nepříjemné utkání. Potěšilo mě, jak tým přistoupil k přípravě na zápas nejen herně, ale především mentálně. Výhru jsme si zasloužili.
Nevyšlo vám jen závěrečné utkání. Co bylo příčinou porážky s Finskem?
Finové brali tento zápas jako vrchol turnaje a chtěli se pomstít za loňskou porážku. Obětovali tomu i vstup do turnaje. Nám nevyšel náš game plan. Chtěli jsme do zápasu vstoupit dobře, hrát fyzicky a soupeře vyvést z komfortu. To se nestalo. Nebyli jsme v soubojích a bylo těžké se dostat na míček, což ovlivnilo naše rozpoložení. Postupně jsme se zvedali a naše momentum přišlo po snížení na 1:2 od Adama Zubka v přesilovce. Bohužel jsme si ho sami sebrali zbytečným vyloučením v kombinaci s lacinou brankou po špatném střídaní po konci ubráněného oslabení. Tento moment nás srazil možná až moc. Finové nám odskočili a museli jsme hrát na riziko s dlouhou power-play. Šance na návrat do zápasu byly, ale nezvládli jsme je proměnit. Soupeř byl celkově efektivnější, lépe kontroloval hru a zaslouženě vyhrál. Pro nás se ale jednalo o velmi hodnotný zápas pro zpětnou vazbu nejen pro hráče, ale i pro nás jako realizační tým. V porovnání s předchozím rokem nás soupeř nepodcenil a zároveň my jsme herně byli mnohem více ambiciozní a vyrovnanější než v Německu. Výsledek bohužel vyznívá jasně.
Jaké bude hodnocení po stránce týmové? Jak na vás hráči působili mimo hřiště?
V závěrečném hodnocení jsme se shodli s hráči, že to byla zatím nejlepší akce U23. Nejen herně v kombinaci s kvalitou soupeřů, ale především tím, jak byli kluci aktivní mimo hřiště. Spousta hráčů tentokrát vystoupila z komfortní zóny a přebrala zodpovědnost za fungování týmu mimo hřiště. Kluci si chválili atmosféru, kterou si vytvořili v týmu a cítili jsme to i my trenéři. I přes zklamání z výsledku v posledním zápase tady převládá spokojenost.
